Manawydan.eu
25.03.2010 v 08:49
Malý hobit se tiše plížil podél skály. Uměl to, když se přikrčil, nebylo z něj vidět vůbec nic. Učil se to již nějakou dobu. Teď byl na své malé velké výpravě. Cyprona ho lákala i děsila zároveň. Chtěl nějak pomoci výpravám, které sem v posledních dnech velmi často zavítali, jen neměl jak. Meč mu nikdy k ruce nepřirostl. Jediné co uměl, bylo jeho takřka dokonalé plížení.
Doplazil se až k okraji skály, kde se cesta prudce skláněla na východ. Byla to ta cesta. Takřka už viděl hradby Cyprony. Zvedl hlavu a podíval se na nebe, i to mu přálo. Bylo zataženo a stíny mu tvořili výbornou skrýš. Jak se tak díval vzhůru, zahlédl slabý pohyb kousek nad ním. Pozorně si ten pohyb prohlédl. Byl to holub, poštovní holub, jaké používali skoro všichni v Isharu. Neváhal. Věděl, o co kráčí a v pár vteřinách vytáhl foukačku a umně zamířil přímo na holuba. Strefil se přímo do těla, o chvíli déle dopadl holub kousek od něj. Sehnul se a rozbalil svitek. Srdce mu bušilo. Věděl, že teď dokázal konečně pomoci všem výpravám.
Na svitku stálo:
„Veliteli,
situace je vážná. Nejsme schopni nadále udržet naše pozice v osadě. Je otázkou pár dní, než podlehneme. Je potřeba, aby všichni v Cyproně se připravili do bojové pohotovosti. Osada padne do rukou nepřátel a naše Cyprona je ve vážném ohrožení. Budeme se snažit udržet osadu alespoň 12 dní. Zaslechli jsme bohužel, že velký útok nás čeká kolem 27. Toru. Naši zvědové však nebyli schopni zjistit, zda je to skutečná zpráva. Pokud vám po tomto dni nedorazí žádné nové zprávy z osady, podlehli jsme. Pokud se podaří sehnat další bojovníky do této doby, máme možnost osadu udržet.
Váš oddaný bojovník za Cypronu a velitel jednotek v osadě.
Miras“
Rychle vstal a pomalu se plížil pryč, předat zprávu Isharu.
Doplazil se až k okraji skály, kde se cesta prudce skláněla na východ. Byla to ta cesta. Takřka už viděl hradby Cyprony. Zvedl hlavu a podíval se na nebe, i to mu přálo. Bylo zataženo a stíny mu tvořili výbornou skrýš. Jak se tak díval vzhůru, zahlédl slabý pohyb kousek nad ním. Pozorně si ten pohyb prohlédl. Byl to holub, poštovní holub, jaké používali skoro všichni v Isharu. Neváhal. Věděl, o co kráčí a v pár vteřinách vytáhl foukačku a umně zamířil přímo na holuba. Strefil se přímo do těla, o chvíli déle dopadl holub kousek od něj. Sehnul se a rozbalil svitek. Srdce mu bušilo. Věděl, že teď dokázal konečně pomoci všem výpravám.
Na svitku stálo:
„Veliteli,
situace je vážná. Nejsme schopni nadále udržet naše pozice v osadě. Je otázkou pár dní, než podlehneme. Je potřeba, aby všichni v Cyproně se připravili do bojové pohotovosti. Osada padne do rukou nepřátel a naše Cyprona je ve vážném ohrožení. Budeme se snažit udržet osadu alespoň 12 dní. Zaslechli jsme bohužel, že velký útok nás čeká kolem 27. Toru. Naši zvědové však nebyli schopni zjistit, zda je to skutečná zpráva. Pokud vám po tomto dni nedorazí žádné nové zprávy z osady, podlehli jsme. Pokud se podaří sehnat další bojovníky do této doby, máme možnost osadu udržet.
Váš oddaný bojovník za Cypronu a velitel jednotek v osadě.
Miras“
Rychle vstal a pomalu se plížil pryč, předat zprávu Isharu.
Pokud by uprostřed Isharu byla bomba, na ní nápis: "nesahat, jinak bude konec světa..."
Tak dávám manawydanu tak tři vteřiny života ...
Tak dávám manawydanu tak tři vteřiny života ...