Mysl válečníkova

[Floundy]

Hleď, příteli, na mém koni mimo mne jediné místo jest, a toto dozajista patří této slabé ženě. Ale ty usedni na koně místo mne a dovez ji k lékaři, dokud jí života zbývá. Tak jako tys kdysi volil ochranu mou, sám v tu chvíli riskuje svou zranitelnost, jest mi nyní ctí splatit částečně svůj dluh. Nuže neváhej a spěchej, chvátej o život svůj i její. Prosím, o koně mého dobře se postarej, neboť byl mi věrným druhem.

A ty, dívko, pojď, opři se o mé rámě a pojď, snad nám bohové dopřejí dojít bezpečnějšího úkrytu. A ne-li, pak zemřeme v objetí. Není však radno vzdávat svůj boj choulíce se pod stromem, do nějž v této pustině blesk nejsnáze udeří. Pojďme. A Corellon buď s námi.

Tak zní volba Tavara Olvariona

(Volba na přítele nepadá pro to, že mi zachránil život, protože tento dluh byl vytvořen o vlastní vůli a přátelé ani spolubojovníci si život nezachraňují s vidinou zisku na oplátku. Avšak projet bezpečně na koni v bouři, podpíraje slabou stařenu, není, předpokládám, v silách dívky.)