[RP] Cyprona

[sarja]

Král lupičů stál před oknem a díval se na tmavou hladinu jezírka, když se zespoda sídla ozval první výbuch.
"Že by se přišli zas nějací dobrodruzi přesvědčit, že na mě nestačí?" Pomyslel si a přešel na kraj místnosti kde měl odložený meč a štít.
"Třeba se dnes konečně poučí, že nemají na mém uzemí co pohledávat," říkal si pro sebe zatímco se opásal. Zespoda se mezitím ozýval zvuk dalších výbuchů, smrtelné výkřiky jeho ochranky a
řev rozdrážděného medvěda. Král přešel ke stolu a nasadil si odloženou korunku a zaměřil svou pozornost na dveře. Rozruch v místnosti pod ním
právě utichl. Za dveřmi se ozvalo pár tichých kroků a tlumené zabručení.
"Nenadělají aspoň tolik hluku jako ti trpaslící posledně," pousmál se a sledoval, jak se dveře pomalu otevřely. Do místnosti vpochodoval medvěd a změřil si ho pohledem. Král mu věnoval posměšný pohled a obrátil svoji pozornost ke kapce krve, která se objevila na zemi před krbem.
"Kohopak to tu máme? Snad né zase nějakého pouťového kouzelníka, co mě přišel rozveselit svým vystoupením."
Pobaveně se ušklíbl.
"Ale kdepak," u opačné stěny se zjevila kouzelnice držící v jedné ruce ampulku od krve a úšklebek mu oplatila.
"Ale!" pousmal se král. "Nejsi ty ta kouzelnice, co se mě posledně pokusila zabít s těmi třemi chlupatými pidižvíky?"
Kouzelnice se rozhlédla po místnosti a vrátila se pohledem k němu.
"Vypadá to, že vás ten pád ze střechy nezabil," upírá na něj zrak.
"A ani to nevypadá, že by vám moc zrezla zbroj," popojde místností a postaví se za medvěda.
"To proto, že ta stará stále leží ve vodě," poodstoupil od stolu.
"Proč se neposadíš?" Ukázal na svoje křeslo. "Už jsi tu skoro jako doma."
Kouzelnice se pousmála.
"Raději postojím, nerada bych, aby se křeslo ušpinilo mojí krví."
Král zavrtěl hlavou.
"K násilí se přece nemusíme uchylovat." Odmlčel se. "Naopak jsem ti chtěl přednést svoji nabídku, Inaro" zdůraznil jméno na konci.
Inara zvedla obočí.
"Nabídku?" Podezřívavě si ho prohlíží. "A jak znáte mé jméno?!"
Král se spokojeně usmál.
"Jsem v kontaktu s Cypronou." Prohlédl si ji. "Mají tam o tebe strach. Ale teď k té nabídce..."
"Strach? O mě?" Skočila mu do řeči. "To si mě s někým pletete."
Král zavrtěl hlavou a pokračuje.
"Moje ochranka se zdá být..." Na moment se pousmál "trochu neschopná."
Kouzelnice se ušklíbla.
"Co kdybych ti nabídl ať pracuješ pro mě? Platím dobře," hodil na stůl váček s penězi.
"Obávám se, že musím odmítnout," odpověděla kouzelnice "Ale mám pro vás nabídku," odmlčela se.
Král se opřel o stůl.
"Poslouchám."
Inara se usmála.
"Myslím že budou zapotřebí vaše služby u Cyprony. Ale bojím se že si vás nemůžeme dovolit zaměstnat celého."
Král se na ni překvapeně podíval.
"Ale hlava by měla stačit," ušklíbla se kouzelnice.
"Chápu..." odpověděl "škoda, že do Cyprony dnes budu muset poslat smutnou zprávu," zavrtěl hlavou a tasil meč.

___________________________________

Za ranního rozbřesku se u Cypronského mostu ozval zvuk kopyt. Po chvíli dojel jezdec na dohled k hradbám a seskočil.
Okamžik se rozhlížel po mostě a pak odpoutal od sedla zkrvavený pytel a oštěp. Na moment bylo z hradeb vidět jen jak se sklání s oštěpem u pytle.
Postava trošku neohrabaně vylezla na zábradlí mostu a usadila oštěp napevno k jedné z soch. Z dálky se dalo postřehnout že je na oštěpu cosi nabodnuto.
"A dáme ti ještě tohle, aby tě poznali," ozval se ženský hlas. Postava sundala oštěp, cosi lesklého přidala na nabodnutý předmět a vrátila oštěp na jeho
nové místo. Chvíli sledovala svoji práci a pak se vydala směrem k bráně.
Netrvalo dlouho a postava došla dostatečně blízko, aby se dala plně rozeznat. Byla to Inara. Došla až k bráně a zaklepala na ni.
"Máte na mostě návštěvu," zavolala a vzdálila se od hradeb. Vyčkala než se na hradbě objevila první hlava a pak odjela.