[RP|Cech] Semper Fidelis

[Poutnik]

Ze zápisků Kristiána Akkonského

Jaro 7. Toru, 290. roku

Cypronský kolos se probouzí k životu. Nyní, několikero měsíců po dobytí města, konečně bylo vyslyšeno volání po kolonizaci a obyvatelé království, od vznešených pánů až po nejnižší stav, se připravují na přesídlení. Lze očekávat, že první příchozí nezamíří do zatím neobyvatelných trosek, ale spíše do nedaleké osady, kde budou moci složit hlavu, dokud jim nebudou nabídnuty lepší životní podmínky ve městě.

V samotném prostoru mezi hradbami je ono příslovečné boží dopuštění. Již dříve pobořené domy se před očima mění v ruiny, půda nasycená krví zarůstá býlím a divá zvěř pomalu začíná považovat lidské území za své teritorium. Rozkládající se těla, jichž bylo po závěrečném nátlaku možno nalézt na každém kroku, zanesla do města mocnou nákazu, přenášenou přemnoženými krysami. Stvůry, ve které je infekce mění, velice znepříjemňují odklízení sutin, jemuž jsme se společně s Inarou poslední dny věnovali. Je bezpochyby pravdou, že v jejích jemných ručkách není dostatek síly na tak těžkou práci, ovšem jakmile došlo k prvním útokům, byl jsem věru rád, že ji mám po svém boku. Na pomoc přispěchal také Kojak, válečník proslavený v mnohých bitvách za dob dobývaní, společně s Karlosem – oba v barvách Bratrstva. Během bojů jsme objevili hnízdiště oněch krysích ohavností - pravděpodobný zdroj celé nákazy - které bylo ihned po vyhlazení pohlceno očišťujícími plameny.

Jakmile bylo nebezpečí zažehnáno, dokončili jsme práce v rozvalinách a po několika hodinách na hlídce jsme se postupně vraceli do Isharu. Nyní přišel čas zemědělců a farmářů, aby zbavili zemi nepoddajného plevele a uzpůsobili povrch tak, aby vyhovoval požadavkům isharských architektů.