[RP|Cech] Semper Fidelis

[Poutnik]

Ze zápisků Kristiána Akkonského

Léto 8. Novu, 290. roku

Práce v Cyproně pokračují dobře, několik posledních dnů se neslo ve znamení vyvracení a kácení mrtvých kmenů, zahubených nákazou. Kopí v mých rukou tedy dočasně nahradila dřevorubecká sekera a podobně se ozbrojily také Valerie s Eržikou. Ruku k dílu přiložili i lidé z Bratrstva, jmenovitě Kojak spolu cechovní tesařkou. Nikdy bych neřekl, kolik řemeslného umu a zkušeností se dřevem podobné činnosti vyžadují, na jeden strom, který se nám neznalým podařilo vyvrátit, připadá dvacet dalších, poražených Cornelií a slečnou Nitkovou. A to poslední jmenovaná jen pár hodin předtím rozebrala sama celou palisádu, bránící ve volném průjezdu po mostě. Věřím, že obchodníci, v budoucnu přicházející do města, toto opatření ocení.

Blízká osada se zaplňuje přistěhovalci, ačkoliv musím zdůraznit, že na něco podobného naprosto nebyla připravena. Když jsem zavítal do místního hostince, vládl tam velký nepokoj, vyvolaný absencí potravin a výčepních lihovin. Kovářka Valerie se vydala do Isharu pro pár základních zásob, zatímco já promlouval s lidem a zjišťoval, jakým způsobem by kdo mohl podpořit výstavbu. Snad nejvíce jsem byl potěšen z najmutí šikovného gnóma, jenž přislíbil zkonstruovat nové mřížoví pro nezabezpečené hradební průchody. Spolu s ním jsem pro onu věc získal i jednoho zdatného pomocníka, mohu tedy říci, že dny, kdy jsme byli vydaní na milost a nemilost loupeživým nájezdům, brzy skončí. Další elementární nutnost byla pokryta naverbováním dvou strážných, či lépe řečeno domobrany, které mám v úmyslu postavit k východní, nejvíce ohrožené bráně. Své služby též nabídl jistý elfský průzkumník a ranhojička. Když den skončil, odcházel jsem z taverny s dlouhým seznamem, obsahujícím různé druhy nástrojů, zásob a výzbroje. Nezůstal mi v ruce dlouho, cechovní řemeslnice ihned zaopatřili vše potřebné, co nedokázaly samy vyrobit, pořídily na Chrámové třídě.

S průběhem kolonizace jsem prozatím spokojen. Nemáme sice mnoho, ale je to začátek.