Manawydan.eu
Zápis z deníků vůdce.
Dneska jsem se stal svědkem výsměchu spravedlnosti a všemu co lze spravedlností vůbec nazvat. Soudce naprostý dutý idiot, obdobně jako jeho soudní techniky. Avšak už před započatím soudu jsem si byl jeho zaujatostí vědom, proto předtím než ke mě přišla stráž aby mi vzala věci. Jednu sekeru jsem si schoval pod postel. a pak ji dobře schoval do dlouhé nohavice u kalhot. Když ke mě přišla stráž, že proces se mnou začal. Poprosil jsem ji o odemčení pout v této věci my vyhověla a pak se již blížil samotný proces. Samozřejmě soud začal smíškou nesmyslů a nesmyslných obvinění, které byly více méně výplodem choré mysli starce, co sotva vidí a udrží sekyru. Se soudcem si hned padli do oka neboť inteligence obou dvou je srovnatelná sotva tak se od zeleného slizu, ba co je horší v případě soudce platí známý výrok, že jeho blbost je tak veliká že si jej jeho vlastní matka splete s hráběmi. Podle toho všeho taky soud vypadal, směšná tragikomická fraška v podání těch dvou blbců byla s jejich myšlenkovými pochody více než předvídatelná. Začlo to výčtem nesmyslných obvinění, pak hodinový prostor žalobě a pak mě obviněnému, dostal jsem sotva dvě minuty prostoru, na čež když jsem chtěl předvolávat svědky byla mi zacpaná ústa kusem látky. Opravdu nástroj hodný spravedlnosti a spravedlivému soudu, zacpávat lidem ústa látkou v soudní síni, kord když mají k případu co říci! Fraška nad Frašku v podání dvou idiotů. V této chvíli jsem si byl naprosto jistý tím, že spravedlnost mě nečeká, chopil se své odvety a rozběhl se se sekerou proti tomu zmetkovi. Stráž mě pak omráčila a soudce řekl že jsem vyhoštěn z města a ať se nevracím. Což byl definitivní rozsudek. Po té mě však armáda okradla o zbytek věcí a znemožnila si vzít své zvíře. Mno mohu říci, že jsem přišel o výbavu v hodnotě 15 zlatých, ale nebude trvat dlouho a vyberu si to z kapes obyvatel města.
Dneska jsem se stal svědkem výsměchu spravedlnosti a všemu co lze spravedlností vůbec nazvat. Soudce naprostý dutý idiot, obdobně jako jeho soudní techniky. Avšak už před započatím soudu jsem si byl jeho zaujatostí vědom, proto předtím než ke mě přišla stráž aby mi vzala věci. Jednu sekeru jsem si schoval pod postel. a pak ji dobře schoval do dlouhé nohavice u kalhot. Když ke mě přišla stráž, že proces se mnou začal. Poprosil jsem ji o odemčení pout v této věci my vyhověla a pak se již blížil samotný proces. Samozřejmě soud začal smíškou nesmyslů a nesmyslných obvinění, které byly více méně výplodem choré mysli starce, co sotva vidí a udrží sekyru. Se soudcem si hned padli do oka neboť inteligence obou dvou je srovnatelná sotva tak se od zeleného slizu, ba co je horší v případě soudce platí známý výrok, že jeho blbost je tak veliká že si jej jeho vlastní matka splete s hráběmi. Podle toho všeho taky soud vypadal, směšná tragikomická fraška v podání těch dvou blbců byla s jejich myšlenkovými pochody více než předvídatelná. Začlo to výčtem nesmyslných obvinění, pak hodinový prostor žalobě a pak mě obviněnému, dostal jsem sotva dvě minuty prostoru, na čež když jsem chtěl předvolávat svědky byla mi zacpaná ústa kusem látky. Opravdu nástroj hodný spravedlnosti a spravedlivému soudu, zacpávat lidem ústa látkou v soudní síni, kord když mají k případu co říci! Fraška nad Frašku v podání dvou idiotů. V této chvíli jsem si byl naprosto jistý tím, že spravedlnost mě nečeká, chopil se své odvety a rozběhl se se sekerou proti tomu zmetkovi. Stráž mě pak omráčila a soudce řekl že jsem vyhoštěn z města a ať se nevracím. Což byl definitivní rozsudek. Po té mě však armáda okradla o zbytek věcí a znemožnila si vzít své zvíře. Mno mohu říci, že jsem přišel o výbavu v hodnotě 15 zlatých, ale nebude trvat dlouho a vyberu si to z kapes obyvatel města.