[RP] [Město] Cyprona

[Eržika]

Ustanovující zákony

Jediným a svrchovaným vládcem Cyprony je její vévoda.
Následující zákony jsou závazné pro všechny osoby, nalézající se v Cyproně a jejích državách.
Pod vládu vévody, rovněž náleží přilehlá území, hrady a osady.
Výsadní postavení mezi Cypronským lidem má šlechta, dělící se na nižší a vyšší, kde vyšší třída získává titul.
Cypronou uznávané tituly pro vyšší šlechtu jsou Vévoda, Baron, Lord a vojenský Rytíř.

• Titul Vévody / Vévodkyně, jak bylo již výše zmíněno patří jen a pouze svrchovanému vládci Cyprony. Titul je dědičný po mužské pokrevní linii, je děděn vždy nejstarším synem. V případě, že vévoda nemá syna, je možno aby se vévodkyní stala žena. V případě že vévoda v okamžiku své smrti nemá žádného potomka, je nový vévoda volen cechmistrem Semper Fidelis po dohodě z cechem. Vévoda má nárok na oslovování titulem jasnosti.
  
  
• Titul Barona je dědičný po mužské pokrevní linii, je děděn vždy nejstarším synem. V případě, že Baron nemá syna, je možno aby se baronkou stala žena. V případě že hrabě nemá potomky, jsou dědičné otázky plně v pravomoci Cypronského Vévody. Titul Barona, může být udělen pouze vévodou. Baron má nárok na oslovení pane. Titul je udělován buď s lénem, či bez něj v takovém případě bývá označován jakožto baron vévodského dvoru. Na jeho potomky je nahlíženo jako na nižší šlechtu. V případě války, je baron povinen nastoupit do boje v čele svých rytířů, rovněž je povinen v případě že mu náleží léno dovést do boje alespoň 4 ozbrojence.
  
  
• Titul Lorda / Lady je nedědičný. Opravňuje nositele k užívání oslovení Lorde či pane / Lady či paní. Titul je udělován buď s lénem. Na jeho potomky je nahlíženo jako na nižší šlechtu. V případě války, je Lord povinen nastoupit do boje v čele svých rytířů, rovněž je povinen v případě boje dovést alespoň 2 ozbrojence.
  
  
• Titul Rytíře, opravňuje nositele k užívání oslovení Sire či pane. Titul není dědičný a může být navržen i Baronem, ale titul uděluje Vévoda. V případě války je povinen se jí osobně účastnit.
  
  
• Titul svobodného pána / paní opravňuje nositele k užívání oslovení pane / paní. A patří do nižší šlechty. Titul není dědičný a může být navržen i Baronem, ale titul uděluje Vévoda.
  

Veškerá šlechta má právo užívat jim vyhrazené oslovení. Jeho neužití může být vykládáno, jako urážka. Šlechtic má právo trestat urážku své osoby bičováním, pokud se urážky učinil někdo z prostého lidu, za urážku je oprávněn vyměřit ne více než 20 ran. Proti takovémtu rozhodnutí není odvolání. V případě že je šlechtic uražen jiným šlechticem, je oprávněn dožadovat se jejího odčinění v souboji. Souboje na život a na smrt jsou zakázány, vyjma zvláštního povolení od vévody.
V případě že se šlechtic dostane do soudního sporu, je na jeho svědectví vždy nahlíženo jako na pravdivá.
Jediným orgánem způsobilým k soudu nad šlechtou případně odebrání titulu je Vévoda či rada.
V případě trestu smrti, má šlechtic právo na čestnou smrt mečem. Šlechtic není trestán ponižujícími veřejnými tresty, jakým je kupříkladu pranýř.

Správní zákony

• Nejvyšším správním orgánem je vévoda a úřadem rada. Rada je oprávněna dohlížet nad dodržováním výsad. Právo na členství v radě má šlechta, zástupci vévodou uznaných cechů. V případě hlasování má vévoda tři hlasy, baroni po hlasech dvou, nižší šlechta a měštané pak po hlasu jednom.
  
• Cypronská uzemí se správně dělí na město, osady či vesnice, hrady či posádky.
  
• Město samé náleží pod přímou správu vévody.
  
• Osady a vesnice mohou spadat buď, přímo pod vévodu v takovém případě tento ustanoví rychtáře, nebo může být lénem některého z jeho šlechticů.
  
• Hrady může buď zpravovat vévodská posádka, ta je v takovém případě vedena purkrabím, nebo mohou mít lénem některého z jeho vazalů.
  V tomto je mu pak nápomocen jím ustanovený kancléř, jeho povinností je pak dohlížet na běžnou správu města, udělování obchodních a jiných licencí, správa vévodského majetku a pozemků, dohled nad výběrem daní, starost o matriky. Kancléř je oprávněn vydržovat pro tyto potřeba vlastní úředníky.
  
• Dalším vévodou ustanoveným úřadem je úřad soudce. Soudce je osobou určenou k vyměřování trestů a vedení soudů. Je oprávněn vynést jakýkoli rozsudek vyjma hrdelního, při hrdelních zločinech je pak povinen zažádat vévodu o potvrzení rozsudku. V případě výhrad vůči rozsudku Cypronského soudce je možné odvolání k soudu vévodskému.
  
• Na pořádek a dodržování zákonů v Cyproně dohlíží městská stráž, ta je potom vedena svým kapitánem. Kapitán stráže se zpovídá pouze vévodovi, městká stráž je povina svou poslušností kancléři, který je oprávněn nařídit jí zásah proti jim určeným osobám, náležejícím k prostému lidu.
  
• Cyprona je rovněž sídlem vévodské armády, její úloha pak tkví především v obraně Cyprony před vnějšími nepřáteli, její velitel je rovněž oprávněn k výpomoci městské stráži.
  
• Okolní vévodské vesnice jsou spravovány místním rychtářem. Rychtář je ustanoven vévodou. Rychtář je povinen dohlížet nad dodržováním zákonů, výběrem daní a vedením matrik.
  
• Purkrabí je povinen udržovat pořádek na jemu přiděleném území, je oprávněn k výkonu soudní moci jak nad svými muži, tak nad zločinci působícími na jeho území, je oprávněn vynést jakýkoli rozsudek.
  
• Léna jsou plně v pravomocích tamního šlechtice. Ten je oprávněn spravovat léno dle vlastního uvážení, vynášet vlastní zákony a nařízení, pokud tato nejsou v rozporu se zákony a nařízeními Cypronskými. Posouzení rozporů je v kompetenci vévody či rady.
  
• Zákony ustanovené šlechticem na daném území, nesmí omezovat práva šlechtice přes léno procházejícího a nesmí omezovat vévodské úředníky ve výkonu jejich práce.
  
• Vévoda je oprávněn při udělení léna, určit výši daně z léna odváděné. Výši daně smí měnit pouze on.
  

Občanské zákony

• Za občana Cyprony, je považována každá osoba platící řádné daně, cypronská šlechta a kněží oficiem uznaných božstev.
  
• Občan Cyprony má právo na to, aby s ním bylo nakládáno dle Cypronských zákonů, má právo na ochranu své osoby a svého majetku.
  

Danové zákony

• Každý občan Cyprony vyjma šlechty je povinen platit daň z hlavy o výši jednoho zlatého ročne.
  
• Z polností je odváděná daň, určená jako jedna desetina jejich ročního výnosu. Určení běžných výnosů polnost je v pravomoci vesnického rychtáře.
  
• Každý vlastník domu, je povinen odvádět komínovou daň o výši jednoho zlatého ročně za komín.
  
• Vlastník domu ve městě je rovněž povinen platit daň, jejíž výše vychází z městké čtvrti, ve které se jeho dům nalézá. Výši daní vyměřuje kancléř, dle instrukcí udělených vévodou.
  
• Daně jsou vybírány na vesnicích rychtářem, ve městě pak kancléřem a jeho úředníky.
  
• Neplacení daní, je trestáno vyhnanstvím.
  

Obchodní zákony

• Každá osoba, usilují o obchod v Cyproně je povinna zažádat o povolení kancléře.
  
• Osoba provozující v Cyproně obchod, je povinna odvádět daň. Výše daně je pul zlatky ročně, pro obchodníky s potravinami a zemědělskými produkty, či nezpracovaným materiálem. Tři čtvrtě zlatky za výrobky z kovu a dřeva. Zlatku za obchod se zbraněmi a předměty magickými.
  

Trestní zákoník

• Trestem za neoprávněné užití znaku, erbu, titulu či příslušnosti k vévodským úřadům je pranýř spojený s bičováním. Provinilec je rovněž povinen zaplatit odškodné nositeli daného titulu, v případě že se jedná o vévodský úřad, bude odškodnění proplaceno přímo vévodovi.
  
• Pod trestem pokuty o výši jedné zlatky je ve městě zakázáno nosit zbraně, výjimkou jsou osoby náležející k vévodské armádě, městské stráži, šlechtě. Ve výjimečných případech, může být nošení zbraně chápáno, jako loupež, či zrada.
  
• Trestem za zradu je smrt rozčtvrcením, či lámáním v kole a konfiskace veškerého majetku.
  
• Trestem za dezerci je smrt oběšením.
  
• Trestem za špionáž je ztráta očí a jazyka.
  
• Trestem za zneužití pravomocí udělených vévodou je ztráta jazyka.
  
• Trestem za vraždu je smrt oběšení.
  
• Trestem za žhářství je trest oběšením.
  
• Trestem za ozbrojený útok na občana Cyprony je rok nucených prací v dolech, spojený s odškodněním napadaného. Útok na šlechtice je trestán doživotním vyhnanstvím, spojeným s vypálením cejchu.
  Trestem za loupež je jsou dva roky nucených prací v dolech, spojené s odškodněním postižených a navrácení ukradeného majetku. V případě že provinilec ukradeného majetku pozbyl, je nucen hodnotu tohoto majetku odpracovat.
  
• Trestem za poškození, či zničení majetku je zaplacení trojnásobku jeho hodnoty, jedna tato hodnota bude dána jako odškodné majiteli poškozeného zboží.
  
• Trestem za sabotáž obrany země, je smrt rozčtvrcením či lámáním v kole.
  
• Trestem za přesunutí hraničních kamenů vévodství je vyhnanství spojený s konfiskací veškerého majetku.
  
• Trestem za posunutí mezních kamenů je zaplacení pokuty a výši trojnásobku hodnoty země posunem získané, z toho jedna tato hodnota je zaplacena jako odškodné majiteli země.
  
• Pokud obchodník použije upravené míry či váhy, nebo jedno zboží za jiné vydávat bude, bude potrestán pranýřem, navíc mu budou odebrány veškeré obchodní a cechovní licence a jedna desetina jeho majetku, bude rozdána.
  
• Trestem za cizoložství je pranýř, rovněž je sňatek prohlášen za neplatný, veškerý majetek manželů v tomto případě připadá nevinnému.
  
• Trestem za znásilnění je kastrace.
  

Soudní zákony

• V Cypronském vévodství je pětice soudů. Soudy šlechtické, soudy úřední, soudy vojenské,Cypronská rada a vévodský soud.
  
• Kterýkoli spor, se pokud šlechta neurčí jinak, dostane nejprve k soudu úřednímu.
  
• Úřední soudy mají pravomoci ke kterémukoli trestu, vyjma trestu smrti.
• Úřední soudy jsou povinny rozdávat tresty dle znění Cypronských zákonů. Úředníkovi vedoucímu soud je placeno 200 stříbrných za každý započatý den sporu, tyto peníze jsou hrazeny z majetku obžalovaného pokud ten je shledán vinným, či majetku žalobce, pokud je obžalovaný shledán nevinným.
• Od úřednických soudů je možné se dovolat k soudům šlechtickým.
  
• Soudy šlechtické jsou vedeny šlechticem, kterému náleží dané léno. Šlechtic je ve svém lénu oprávněn vynést kterýkoli rozsudek, šlechtici je doporučeno se při udělování trestů řídit danými zákony, ale je oprávněn rozsudek v případě potřeby změnit dle okolností. Nižšímu šlechtici vedoucímu soud je placeno 300 stříbrných, baronu je placeno 500 stříbrných za každý den soudního sporu, pokud se soud dostane k vévodovy, jsou mu placeny 2 zlatky za každý započatý den soudu, tyto peníze jsou hrazeny z majetku obžalovaného pokud ten ej shledán vinným, či majetku žalobce, pokud je obžalovaný shledán nevinným. Pokud byl soud veden nižším šlechticem, je možnost se odvolat k vévodovi.
  
• Soudy vojenské jsou vedeny nejvyšším důstojníkem armády v dané oblasti. Tyto soudy trestají pouze prohřešky členů armády, výjimkou jsou pak soudy posádkové, kdy má velitel posádky právo soudit i civilní obyvatelstvo. Soud je oprávěn k jakýmkoli trestům v mezích platných zákonů. Proti vojenskému soudu není odvolání.
  
• Cypronská rada se mimo jinou svou činnost zabývá soudy konanými nad šlechtou či cechy. Rada nesoudí žádná jiná provinění, než ta co spáchal šlechtic či cech. Rada je oprávněna vynést jakýkoli rozsudek dle svého uvážení. Za každý den soudu je členům rady placeno 300 stříbrných pro nižší šlechtu a cechmistry, 500 stříbrných baronu a dvě zlatky vévodovi.
  
• Tortura je doporučena jen k zjištění podrobností a spolupachatelů, šlechtic má ale právo ji v případě potřeby použít i získání přiznání. Veškeré výslechy za pomoci útrpného práva jsou vedeny katem, pod dohledem soudu. Veškeré výlohy pro kata platí odsouzený.
  
• Veškeré rozsudky vyjma pranýře jsou vždy vykonávány katem, či jeho pomocníky. Veškeré výlohy za výkon rozsudku jsou placeny z majetku obžalovaného.
  
• Za stětí je katovi placeno po 3 zlatých.
  
• Za čtvrcení či lámání v kole je katovi placeno po 10 zlatých.
  
• Za oběšení je katovi placeno po pěti stech stříbrných, za příplatek zlatky je odsouzenému zlomen vaz před samotnou popravou, polovina této platby jde do vévodské pokladny.
  
• Za upálení je katovi placeno po zlatce, rovněž je mu proplaceno dříví k upálení použité. Za příplatek dvou zlatých bude odsouzený před samotným upálením uškrcen, polovina z téo ceny jde do vévodské pokladny.
  
• Za vypálení cejchu je katovi placeno 200 stříbrných.
  
• Za bičování je katovi placeno 10 stříbrných od rány.
  
• V případě že kat nezvládne zabít odsouzeného na první pokus, je povinen zaplatit pozůstalým po odsouzeném pokutu o výši 5 zlatých.
  
• Za výkon útrpného práva je katovi placeno 200 stříbrných od hodiny.
  

Zákony vejdou v platnost 1.Luny, 299. roku. Současně s vyhlášením výjimečného stavu, který bude platit až do odvolání a ruší některé zákonem dané daně.
*podepsána*Eržika, vévodkyně cypronská
_____________
(Zákony sepsal Lothar di Folgore za což mu děkuji. Upravila Eržika Nitková)