Manawydan.eu
IV
Mlha nezvykle zhoustla a spojila se s tmou. Dohromady tvořily neproniknutelnou clonu. Agiris se skrýval v houštinách nedaleko brány a vyčkával na Att'häyima. Po jeho boku oddechovala Laita. Cítil, že je znepokojená stejně jako on. Za závojem temnoty se cosi skrývalo. Věděli to, ale ani jeden z nich zatím nechtěl znát kdo nebo co. Att'häyim pořád nikde, trvalo mu to.
V neproniknutelné tmě se cosi pohlo. Netvor, jehož život započal smrtí. Nikoliv smrtí jedince, ale smrtí mnoha. Vše však zůstávalo prozatím zrakům obou elfů a vlčího společníka utajeno.
Att'häyim se prodíral tmou. Blížil se k čekajícímu elfovi, ale stejně tak k neznámému netvorovi. Již nebyl příliš daleko od brány. Doufal, že na něj Agiris čeká. Doufal, že je pořád naživu.
Ve tmě se cosi zalesklo. Agiris i netvor to zahlédli. Krátký záblesk byl následován slabou září, která postupně zesilovala, dokud neodhalila postavu. Ve slabé září stanul Att'häyim. Agiris vykročil ze skrytu, aby ho varoval. Stejnětak ale vykročil i zahalený netvor. "Att'häyim, hauta! Ta ná neuma!" ozvalo se ze tmy, zatímco se proti němu vyřítila bělobná hora kostí. Celé monstrum nebyla pouhá obnažená kostra kdysi živého tvora. Jednalo se o shluk kostí věrně napodobující celé tělo jakéhosi obra s tím rozdílem, že na něm nezůstalo již téměř žádné maso. To bylo nahrazeno kostmi různých tvorů, převážně však mrtvých elfů. Materiálu k sestavení jeho těla leží po Eldarionu bezesporu požehnaně. Dlouhý pahýl, který měl místo ruky, se zahučením prořízl vzduch těsně nad jeho hlavou. Elf naštěstí stihl včas zareagovat a kotoulem se dostal za netvora. "Ed' i'ear ar' elenea!" žasl tiše Agiris při pohledu na hýbající se kosti, které se nyní tyčily ve slabé záři. Att'häyim se svého kolegu snaží spěšně najít očima. Marně, tma mu to nedovoluje. Světlo následuje elfa s mečem, jeho zdrojem byl prsten, který před chvílí nalezl. Kostěný netvor se napřáhl. Jeho obrovský pahýl se tyčil tak vysoko, že se ztrácel ve tmě. Att'häyim se chystá k dalšímu výpadu, ví, že se takovému útoku neubrání, když v tom ze tmy se zasvištěním přilétá šíp a zabořuje se hluboko do těla netvora. Jeho paže zůstává nehybně viset ve vzduchu. Netvor, zdá se, je krátce znehybněn šípem, který se mu zaklínil mezi obnaženými kostmi. Att'häyim nečeká a využívá situaci, kterou mu Agiris precizně naservíroval. Prudkým seknutím přerazil několik kostí v pase kostěje. Zároveň s tím však praská šíp, který obra znehybňoval. Netvor zběsile uděřil pahýlem do země tam, kde ještě před chvílí stál elf. Ze tmy se postupně rychle vynořují další šípy. Některé z nich netvor odráží jednou ze svých paží, další se mu boří hluboko do míst, která Agiris v omezené viditelnosti vyhodnotil jako slabiny. Malý zdroj světla, který nese Att'häyim, mu však poskytuje vše, co potřebuje k tomu, aby mohl kostěnou ohavnost bez přestání zásobovat notnou dávkou šípů. Jeho druh mezi úskoky a úhyby vyčkává vždy na správnou chvíli, kdy je jejich soupeř znehybněn nebo otřesen jedním ze střelcových zásahů. Útoky jsou vedeny tak, aby byla kostějova mobilita značně omezena, s tím však narůstá i jeho zuřivost a zběsilost jeho úderů. Další útok. Pahýl se tyčí široko do temnoty a rychle sviští zpět směrem ke svítícímu elfovi. Úhyb. Netvor se však přizpůsobuje a chystá se udeřit proti jeho úskoku nohou. Nemůže. S hlasitým vrčením se z temnoty vynořuje Laita a zahryzává se do oné končetiny znemožňujíc tak jakýkoliv pohyb. Další šíp. Tentokrát mířen přímo na hlavu. Prudký zásah obrem silně trhl. Šíp se zasekl v čele lebky nad jedním z očních důlků. Laita vytrhává několik kostí z nohy a opět rychle mizí ve tmě. Rozzuřené ohnání pahýlem následuje Laitu do temnoty, ta se však již nachází neznámo kde. Netvor tak pouze naprázdno útočí do tmy, čehož využívá Att'häyim a mečem mu zasazuje několik rychlých úderů, které jej připravují o poraněnou nohu. Když chce kostěj vést útok na elfa, je mu to odepřeno, neboť jeho pohyby jsou zastaveny další salvou šípů ze tmy. Laita se ve skoku opět vynořuje z temnoty a zakousává se do kostěnné paže, čímž s celým tělem ohavnosti trhne narušujíc tak jeho rovnováhu na jedné noze. Zároveň přilétá další šíp a sek mečem. Netvor padá k zemi a ozývá se hlasité zapraskání. Zvuk vydaný několika desítkami lámajících se kostí. Laita ještě škube s celou paží znehybněné hromady kostí.
Z pláště temnoty se konečně vynořuje Agiris. V jedné ruce drží luk a v druhé si pohrává s krátkou čepelí. Rozhodně přistupuje k hlavě kostějě a zaráží mu ocel hluboko do temene. Dýku následně trhnutím uvolňuje a chvíli ji potěžkává v ruce sleduje mrtvý kolos pod nohama. "Vítej v mojí noční můře," tiše zabručel a schoval ocel zpět do koženého steheního pouzdra. Att'häyim mlčel, oddechoval a konečně si otřel čelo. S mečem v ruce ještě obešel hrob mnoha elfů, který zde zrovna vytvořili, aby se podíval do tváře ležícímu netvorovi. Neměli ani čas oddechnout, když zaslechli chrastění kostí. Zvuk se zlověstně šířil tmou. Nešlo o malou skupinku kostlivců nebo jednoho kostěje, jako ležel u jejich nohou. Ne. Tohle byl zvuk oddílu či dokonce oddílů. Ani jeden z nich nemusel nic řikat. Bez čekání se vrhli k bráně a zmizeli za řekou.
V temnotě, tam kde před chvílí stáli dva živí, se začalo cosi hýbat. Kosti se začaly kupit s nepříjemným zvukovým doprovodem a v černém hávu opět stanul kostěj.
OOC:
Hauta = stůj
Ta ná neuma. = Je to past.
Ed' i'ear ar' elenea! = By the sea and stars!
Chtěl bych poděkovat GM Lynx za povedený event šitý na míru postavám Att'häyim Elaeírë a Agiris. Event nebyl koridor vytyčený GM, a proto šlo o velice intenzivní zážitek s mnoha možnými cestami vývoje. Za to patří Lynxovi veliký obdiv, neboť málokdo k tomu takto přistupuje.
Následovat bude ještě pátá část z tohoto eventu, na které momentálně s Agirisem pracujeme.