Manawydan.eu
hlášení podané kapitánu Matonohovi
hlášení ze dne 3.Toru r. 339
V odpoledních hodinách se před kasárnami sešlo 9 vojáků z oddílu Praporečníka Brůny a 2 vojáci z mého oddílu. Připraveno bylo i 6 civilistů-převážně dělníků-kteří nesli suroviny a nářadí pro stavbu tábora na severu království. Po shrnutí informací o našem úkolu jsme se vydali pod mým velením z města po severní cestě ke křižovatce před orkskou pevností. Abychom zbytečně nepobouřili orkské spojence pohybem takového množství vojáků obešli jsme pevnost lesem a po cestě poslali jen dvoučlennou hlídku. U severního pohoří jsme očekávali zvýšený výskyt obrů, skřetů a podobné havěti, ale zdejší hlídka měla jiný druh hlášení. V noci se údajně ozýval silný řev a byla viděna ohnivá záře nad vrcholky skal. Oddíl praporečníka Brůny zůstal u vodopádu, já s mým oddílem a s praporečníkem jsme se vydali obhlídnout doupě obrů. Místo odporu ze strany skřetů nás však čekalo překvapení v podobě mrtvolněho ticha. Všichni skřeti a obři z rodu dvouhlavých ettinů byli spáleni na uhel, někteří byli rozkousnutí vejpůl obřími čelistmi nebo rozdrceni neznámou zbraní. V celém doupěti obrů bylo mrtvo. Za doupětem jsme našli nějakou horskou stezku-nejspíše využívanou obry.
Za ní na velké mýtince byla skutečně ohromná hromada kostí a ostatků skřetů a obrů včetně jednoho těla přivázaného okovy ke skále-tělo nejspíše patřilo člověku, ale nic co by nám mohlo pomoct určit o koho se jednalo jsme nenašli. Dále byl na mýtince velký zelený obelisk, podle všeho podobný těm, které jednou popisoval nekromant Mir po jeho cestách za Cypronou v době, kdy tamní území ovládali pavouci. Rozhodli jsme se kámen zničit. Po jeho zničení se na krátkou chvíli objevil portál, ze kterého vyskákalo několik mágů.
Neměli u sebe nic co by nám napovědělo, co byli zač. Zdálo se, že monstrum, které zabilo všechny skřety a obry je dávno pryč. Otázkou je, kde a jestli se vrátí. Po tomto průzkumu jsme usoudili, že celá cesta pro budoucí karavany s materiálem na stavbu věže je bezpečná. Zabezpečili jsme tedy prostor louky na severu a dělníci se pod dohledem praporečníka Brůny pustili do stavby tábora.
hlášení ze dne 3.Toru r. 339
V odpoledních hodinách se před kasárnami sešlo 9 vojáků z oddílu Praporečníka Brůny a 2 vojáci z mého oddílu. Připraveno bylo i 6 civilistů-převážně dělníků-kteří nesli suroviny a nářadí pro stavbu tábora na severu království. Po shrnutí informací o našem úkolu jsme se vydali pod mým velením z města po severní cestě ke křižovatce před orkskou pevností. Abychom zbytečně nepobouřili orkské spojence pohybem takového množství vojáků obešli jsme pevnost lesem a po cestě poslali jen dvoučlennou hlídku. U severního pohoří jsme očekávali zvýšený výskyt obrů, skřetů a podobné havěti, ale zdejší hlídka měla jiný druh hlášení. V noci se údajně ozýval silný řev a byla viděna ohnivá záře nad vrcholky skal. Oddíl praporečníka Brůny zůstal u vodopádu, já s mým oddílem a s praporečníkem jsme se vydali obhlídnout doupě obrů. Místo odporu ze strany skřetů nás však čekalo překvapení v podobě mrtvolněho ticha. Všichni skřeti a obři z rodu dvouhlavých ettinů byli spáleni na uhel, někteří byli rozkousnutí vejpůl obřími čelistmi nebo rozdrceni neznámou zbraní. V celém doupěti obrů bylo mrtvo. Za doupětem jsme našli nějakou horskou stezku-nejspíše využívanou obry.
Za ní na velké mýtince byla skutečně ohromná hromada kostí a ostatků skřetů a obrů včetně jednoho těla přivázaného okovy ke skále-tělo nejspíše patřilo člověku, ale nic co by nám mohlo pomoct určit o koho se jednalo jsme nenašli. Dále byl na mýtince velký zelený obelisk, podle všeho podobný těm, které jednou popisoval nekromant Mir po jeho cestách za Cypronou v době, kdy tamní území ovládali pavouci. Rozhodli jsme se kámen zničit. Po jeho zničení se na krátkou chvíli objevil portál, ze kterého vyskákalo několik mágů.
Neměli u sebe nic co by nám napovědělo, co byli zač. Zdálo se, že monstrum, které zabilo všechny skřety a obry je dávno pryč. Otázkou je, kde a jestli se vrátí. Po tomto průzkumu jsme usoudili, že celá cesta pro budoucí karavany s materiálem na stavbu věže je bezpečná. Zabezpečili jsme tedy prostor louky na severu a dělníci se pod dohledem praporečníka Brůny pustili do stavby tábora.
Horian Voren-správce Isharu, seržant Armády Isharionu
Linda Averová-žoldák ve službách Cyprony
Linda Averová-žoldák ve službách Cyprony