Zelená a Modrá
#1
Po cestě se plahočila podivná čtveřice pocestných. Všichni až na jednu byli na první pohled až příliš naloženi.
Daleko před ostatními kráčel jistým krokem muž, který vypadal, že nejlepší léta už má za sebou. Přes všechen náklad kráčel vzpřímeně,
jako někdo zvyklý celý život na tuto činnost. Tmavé vousy, které mu pokrývali tváře, již začínali zápasit s novými, šedými přírustky.
Nad okem se mu táhla hluboká, ošklivě vypadajícá jizva.
V zatáčce se zastavil a ohlédl se po trojici. "Pospěšte si!" Zavolal na ně.
Mladík jdoucí v závěsu za ním ho napodobil. Sám nebyl nijak málo naložen, ale snášení nákladu mu nedělalo o moc větší potíže.
Postavou se podobal muži, i v obličeji se dala nalázt podobnost. Ovšem vlasy měl světlé jako sláma. Při pohledu na dvojici za sebou, se pobaveně ušklíbl.
Ze vzdálenosti, která obě dvojice rozdělovala to však nemohlo žádné z děvčat postřehnout.
Starší dívka také nesla náklad, ovšem na ní již byla poznat značná únava. Nejmladší z čtveřice mohla zažít sotva pár zim.
Držíc se staršího děvčete za ruku, dohopsala po cestě až k nim.
"Tatí!" Spustila hned jak zastavily. "Už nemůžu, bolí mě nožičky." vydrmolila ze sebe a dřepla si.
"Dokud můžeš mluvit, tak zvládneš i chodit." Ozval se místo otce mladík a rozčepýřil jí vlasy.
"Ale to neni fér Calebe" nafoukla se a otočila hledat pomoc u otce.
"Koukni se na Inaru, ta jde a naskuhrá." Přidal se otec a ukázal na děvče, které se mezitím zalezlo opřít pod strom, využít jeho stín k odpočinku.
"A to nese naše věci".
"Mě ale nést nechce" ozvala se malá uraženě.
"Chceš snad aby si měla nadosmrti hrbatou sestřičku Gwen?" ozvala se Inara.
"Pff" Vyfoukla holčička a vyplázla na ni jazyk. Načež propukla v hihňání, když jí Inara napodobila.
"Tak pojď ty naše královno" Vyhodil si mladík holčičku na ramena. "Stejně už je to jen kousek".
Skupinka se znovu rozpohybovala.
"A proč vlastně Cyprona?" Ozvala se Inara. "Slyšela jsem že je zničená a teď když bolest zmizela se tam mají stahovat jen samí darebáci." srovnala s otcem krok.
"Žili jsme tam s matkou" zrychlil otec tempo. "A naše rodiny před námi. Navíc vás tam budu spolu s vaším bratrem schopný uživit".
"To by jsme zvládli i jinde" zabrumlala si Inara.

Na dohled se vynořili špinavé hradby města.
"Nu což, když myslíš, že nám tu bude dobře" Odmlčela se a pochodovala dál k městu.
Inara, Kouzelník|Gwen, ledová princezna|Lisanna, tichý bard|Prune, kněžka Helmova|Taranel, stopař(†)|Tibauld, Velitel Armády(†)|Béda Trávníček, hobit neposeda(?)
Odpovědět



Skok na fórum: