Manawydan.eu
Podzemní bažiny
Vznik se traduje již od pradávna. V knihách nejstarších je o nich psáno jako o tmavém území pod povrchem, kde žila zvláštní stvoření, která nikdo neměl rád. V temných nocích nesly se od toho místa šílené zvuky, až ptáci zděšeně z korun stromů odlétali. Avšak po velkých bouřích před pár desítkami let se po místu bývalého vchodu slehla zem. Teprve v nedávné době objevila se propadlina kousek od Eldamaru, která po dalším prozkoumání byla označena jako vstup do podzemních bažin. Na konci bažiny je prý truhla ovládána zvláštní mocí, která do ní doplňuje nepředstavitelné bohatství.
Elfské kobky
Tmavé podzemní chodby měly původně sloužit elfům jako místo na uschování věcí, které neměl nikdo najít. Později na ně ale bylo zapomenuto. Skupina elfů před pár lety ale objevila vchod a prozkoumala vnitřní část. V kobkách usadili se nemrtví, kteří však podlehli boji a kobky zely prázdnotou, leč tam kde nic není, daří se velmi pavoukům, kteří dané území obsadili a roztahují zde nyní své pavučiny. Na konci kobek je místnost, kde elfové mají schovaný poklad. Proto jsou celé kobky plné pák a dveří a pastí.
Labyrint
Místo kam neměl by vstupovat nikdo, kdo se bojí, že již nikdy více neuvidí denní světlo. Chodby a úzká zákoutí jsou propleteny pomocí temné magie. Stvoření, která tam žijí, jsou velmi nepřátelská a zničí každého koho potkají. Labyrint byl původně postaven jako místo, kde měl být uveden v zapomnění bájný tvor minotaurus. Podle starých knih by do podzemí měly vést dva vchody, avšak jen jeden východ, nad nímž je postaven oltář pro ty, kteří již nenašli cestu na povrch.
Tajemný les
Poblíž města Eldamaru nachází se zvláštní ostrov. Zvířata na něm jsou divočejší, než jaké jsou mimo něj, jakmile spatří živého člověka, bez okolků se na něj vrhnou. I proto je místo opuštěné a málokdo se tam vydá a ti jenž se tam vydali a cestu zpět nenašli, zanechali tam velký poklad.
Poradní strom
Poradní strom je nejstarším stromem v Eldamaru. Stál tu již za dob, kdy se Eldamar začal stavět. Zažil slávu i úpadek elfů. Sledoval vše s tichým klidem, pouze postupné trouchnivění stromu začalo prozrazovat jeho skutečné stáří. Stal se takřka posvátným pro svůj věk, stal se součástí elfských dějin, stal se součástí Eldamaru…
Radnice
Místo zasedání rady města. Bylo postaveno již v začátcích města Eldamaru. Konaly se zde nejdůležitější porady o budoucnosti města a celé rasy. Rozhodovala zde rada nejzkušenějších elfů, kteří byli vybrání z nejstarších rodů. Starali se odtud o finance města a o zázemí. Radnice byla postavena tak, aby byla ve středu města, a tudíž aby všichni mohli snadno navštívit a sledovat zasedání.
Knihovna
Nejdůležitější místo, kde se scházejí všichni elfové, aby četli staré svazky. Nachází se zde knihy, největší poklad elfů. Jsou zde svazky, které s elfy putují již od Eldarionu. Najdete zde veškeré důležité věci a moudrosti rasy, zkušenosti, kroniky a deníky. I nejstarší sem chodí studovat nové a nové věci. Elfská knihovna je považována za sbírku veškerého vědění elfů. Knihovník a kronikář, které zde najdete, jsou ctění stejně jako členové rady. Pro každého elfa je největší ctí moci starat se o knihovnu a kroniku.
Rodokmen králů a královen Eldamaru
Doba, kdy se elfové usadili až v takřka nejjižnější části kontinentu a začali budovat město, byla zlá a nejistá. Rasou zmítaly nepokoje a vyvstávaly spory. Bylo potřeba ustanovit znovu krále. Tak také elfové udělali. Vybrali nejmoudřejšího a nejučenějšího ze svých řad. Stal se jím Neithil, muž s rozvahou opravdu hodnou krále. V paláci se usadil se svou ženou, i když pojem palác v době, kdy město bylo v začátcích stavby, byl značně nadsazený. Dokázal výborně zorganizovat stavbu Eldamaru, jak se v té době začínalo městu říkat. Vymýšlel nejrozmanitější obranu a se svými poddanými směle prozkoumával okolní cesty a území a zmapoval kraj.
Stavba města trvala dlouho a vyžádala si velké úsilí veškerých obyvatel. I přes vyčerpání a tvrdou práci zůstali ale elfové jednotní a věrní králi. Ten se svou ženou, pověstně krásnou elfkou Aridil, zplodil tři potomky. Jeho život byl značně smutnější, než osud rasy pod jeho vládou. Prvorozeným synem byl Teryld. Od mládí byl vychováván pro svůj nadcházející nelehký úděl převzít místo otce. Při cestách po lesích se však jednou ztratil družině a nalezeno bylo jenom jeho tělo, údajně roztrháno vlkem. V těch místech se občas ozývají zvláštní zvuky. Povídá se a ve starých knihách je psáno, že jeho duše přešla na vlka který jej zabil.
Druhorozeným synem byl Oronath. Naneštěstí neměl tak dobré srdce jako jeho bratr. V kronice můžete najít pár zpráv o zloději krve královské, pokud na toto narazíte, vězte, že jde o Oronatha. Ač měl bohatství dost, stal se jedním z nejchamtivějších elfů všech dob. Okouzlil ho třpyt zlata. A tak se stalo, že jednou zmizel. Tehdy se povídala zvěst, že královský syn svýma rukama zabloudil do kapsy jednomu z představených elfské rady a ten nenechal čin nepotrestán.
Posledním potomkem Neithila a Aridil byla Minion. Byla svým rodičům vzornou dcerou, učenlivá a moudrá. Nejvíce ji zaujala magie a tu se učila, avšak po smrti krále ujala se vlády a studium přerušila. Jelikož byla svobodnou královnou, netrvalo dlouho a rada ji začala nutit ke sňatku. Vyvolila si Isena, a ač to byl sňatek bez lásky, měli spolu syna, na nějž se Minion velmi upnula. Jméno mu dala Geordoaar.
Od útlého věku učila ho všemožným kouzlům a tajům magie. Vyhýbala se muži, který v pozdější době převzal vládu místo ní. Geordoaar brzy ovládl magii natolik, že i mocní mágové před ním odstupovali a ctili jej jako mistra. Byl někdy považován až za podivína, avšak nikdo před ním špatné slovo neřekl a i cizí národy v té době Eldamar uctívali v největší slávě.
Když nadešel čas, Geordoar převzal vládu. Poučil se z chyby své matky a nevěstu si hledal sám. V té době žila v Eldamaru Ennir, žena opředená mnoha tajemstvími. Zprvu vyznávala černou magii. Když si uvědomila její moc a nebezpečí v ní skryté, zalekla se jí a odvrátila se od síly zla. Corellon ji pomocí zvláštního znamení povolal do chrámu jako jednu ze svých kněžek. V chrámu sloužila několik let a opustila jej po boku krále. Ačkoliv rada i většina obyvatel Eldamaru oba varovala, Geordoaar si Ennir vzal za ženu. Strach byl ukolébán dlouhou dobou, kdy se vše zdálo být v pořádku a královský pár povil syna Allorna a dceru Rondill. Avšak zvěsti, které předpovídaly utrpení Ennil poznamenané černou magií, měly dojít naplnění. Rondill zemřela smrtí, kolem které bylo spoustu nejasných událostí. Ennil utekla zpět pod ochranu Corellonova chrámu ze strachu o své druhé dítě, Allorna. I král opustil pro jistotu své místo, aby město mohlo nadále rozkvétat.
Nástupcem se mu stal právě Allorn, muž toulavé duše. Nejoblíbenější činností mu bylo sezení pod hvězdným nebem, a tak i městu nastalo zatím nejklidnější období. Vyvolenou se mu stala Isley. Stejně jako on, i jeho žena byla duchem neustále u hvězd. Jejich manželství zůstalo nenaplněno. Po smrti Allorna stal se králem starší bratr královny, Endras, se svou ženou Iraand. Na trůn dosedl již stár a jeho povaha byla velmi mírná. Hlavně ve vztazích s lidmi dělal mnoho ústupků, až lidé zabrali velkou část území elfů.
Pro město bylo takřka vysvobozením, když vládu převzala jejich dcera, Geleath. Za muže si vzala vůdce stráží Eldamaru Antaana. Rozhodování nechala na něm a on postupně získal zpět veškeré území, které ztratili v předchozím období, a to bez násilí. Menší skupinka orků však přepadla královu družinu a král padl. Nyní královna Geleath drží smutek. Avšak až období smutku skončí, královna se ujme moci. Následníkem trůnu bude pravděpodobně její dítě, neboť královna je nyní v požehnaném stavu.
http://nd.blog.cz/e/erin.blog.cz/obrazky/28968219.jpg
Vznik se traduje již od pradávna. V knihách nejstarších je o nich psáno jako o tmavém území pod povrchem, kde žila zvláštní stvoření, která nikdo neměl rád. V temných nocích nesly se od toho místa šílené zvuky, až ptáci zděšeně z korun stromů odlétali. Avšak po velkých bouřích před pár desítkami let se po místu bývalého vchodu slehla zem. Teprve v nedávné době objevila se propadlina kousek od Eldamaru, která po dalším prozkoumání byla označena jako vstup do podzemních bažin. Na konci bažiny je prý truhla ovládána zvláštní mocí, která do ní doplňuje nepředstavitelné bohatství.
Elfské kobky
Tmavé podzemní chodby měly původně sloužit elfům jako místo na uschování věcí, které neměl nikdo najít. Později na ně ale bylo zapomenuto. Skupina elfů před pár lety ale objevila vchod a prozkoumala vnitřní část. V kobkách usadili se nemrtví, kteří však podlehli boji a kobky zely prázdnotou, leč tam kde nic není, daří se velmi pavoukům, kteří dané území obsadili a roztahují zde nyní své pavučiny. Na konci kobek je místnost, kde elfové mají schovaný poklad. Proto jsou celé kobky plné pák a dveří a pastí.
Labyrint
Místo kam neměl by vstupovat nikdo, kdo se bojí, že již nikdy více neuvidí denní světlo. Chodby a úzká zákoutí jsou propleteny pomocí temné magie. Stvoření, která tam žijí, jsou velmi nepřátelská a zničí každého koho potkají. Labyrint byl původně postaven jako místo, kde měl být uveden v zapomnění bájný tvor minotaurus. Podle starých knih by do podzemí měly vést dva vchody, avšak jen jeden východ, nad nímž je postaven oltář pro ty, kteří již nenašli cestu na povrch.
Tajemný les
Poblíž města Eldamaru nachází se zvláštní ostrov. Zvířata na něm jsou divočejší, než jaké jsou mimo něj, jakmile spatří živého člověka, bez okolků se na něj vrhnou. I proto je místo opuštěné a málokdo se tam vydá a ti jenž se tam vydali a cestu zpět nenašli, zanechali tam velký poklad.
Poradní strom
Poradní strom je nejstarším stromem v Eldamaru. Stál tu již za dob, kdy se Eldamar začal stavět. Zažil slávu i úpadek elfů. Sledoval vše s tichým klidem, pouze postupné trouchnivění stromu začalo prozrazovat jeho skutečné stáří. Stal se takřka posvátným pro svůj věk, stal se součástí elfských dějin, stal se součástí Eldamaru…
Radnice
Místo zasedání rady města. Bylo postaveno již v začátcích města Eldamaru. Konaly se zde nejdůležitější porady o budoucnosti města a celé rasy. Rozhodovala zde rada nejzkušenějších elfů, kteří byli vybrání z nejstarších rodů. Starali se odtud o finance města a o zázemí. Radnice byla postavena tak, aby byla ve středu města, a tudíž aby všichni mohli snadno navštívit a sledovat zasedání.
Knihovna
Nejdůležitější místo, kde se scházejí všichni elfové, aby četli staré svazky. Nachází se zde knihy, největší poklad elfů. Jsou zde svazky, které s elfy putují již od Eldarionu. Najdete zde veškeré důležité věci a moudrosti rasy, zkušenosti, kroniky a deníky. I nejstarší sem chodí studovat nové a nové věci. Elfská knihovna je považována za sbírku veškerého vědění elfů. Knihovník a kronikář, které zde najdete, jsou ctění stejně jako členové rady. Pro každého elfa je největší ctí moci starat se o knihovnu a kroniku.
Rodokmen králů a královen Eldamaru
Doba, kdy se elfové usadili až v takřka nejjižnější části kontinentu a začali budovat město, byla zlá a nejistá. Rasou zmítaly nepokoje a vyvstávaly spory. Bylo potřeba ustanovit znovu krále. Tak také elfové udělali. Vybrali nejmoudřejšího a nejučenějšího ze svých řad. Stal se jím Neithil, muž s rozvahou opravdu hodnou krále. V paláci se usadil se svou ženou, i když pojem palác v době, kdy město bylo v začátcích stavby, byl značně nadsazený. Dokázal výborně zorganizovat stavbu Eldamaru, jak se v té době začínalo městu říkat. Vymýšlel nejrozmanitější obranu a se svými poddanými směle prozkoumával okolní cesty a území a zmapoval kraj.
Stavba města trvala dlouho a vyžádala si velké úsilí veškerých obyvatel. I přes vyčerpání a tvrdou práci zůstali ale elfové jednotní a věrní králi. Ten se svou ženou, pověstně krásnou elfkou Aridil, zplodil tři potomky. Jeho život byl značně smutnější, než osud rasy pod jeho vládou. Prvorozeným synem byl Teryld. Od mládí byl vychováván pro svůj nadcházející nelehký úděl převzít místo otce. Při cestách po lesích se však jednou ztratil družině a nalezeno bylo jenom jeho tělo, údajně roztrháno vlkem. V těch místech se občas ozývají zvláštní zvuky. Povídá se a ve starých knihách je psáno, že jeho duše přešla na vlka který jej zabil.
Druhorozeným synem byl Oronath. Naneštěstí neměl tak dobré srdce jako jeho bratr. V kronice můžete najít pár zpráv o zloději krve královské, pokud na toto narazíte, vězte, že jde o Oronatha. Ač měl bohatství dost, stal se jedním z nejchamtivějších elfů všech dob. Okouzlil ho třpyt zlata. A tak se stalo, že jednou zmizel. Tehdy se povídala zvěst, že královský syn svýma rukama zabloudil do kapsy jednomu z představených elfské rady a ten nenechal čin nepotrestán.
Posledním potomkem Neithila a Aridil byla Minion. Byla svým rodičům vzornou dcerou, učenlivá a moudrá. Nejvíce ji zaujala magie a tu se učila, avšak po smrti krále ujala se vlády a studium přerušila. Jelikož byla svobodnou královnou, netrvalo dlouho a rada ji začala nutit ke sňatku. Vyvolila si Isena, a ač to byl sňatek bez lásky, měli spolu syna, na nějž se Minion velmi upnula. Jméno mu dala Geordoaar.
Od útlého věku učila ho všemožným kouzlům a tajům magie. Vyhýbala se muži, který v pozdější době převzal vládu místo ní. Geordoaar brzy ovládl magii natolik, že i mocní mágové před ním odstupovali a ctili jej jako mistra. Byl někdy považován až za podivína, avšak nikdo před ním špatné slovo neřekl a i cizí národy v té době Eldamar uctívali v největší slávě.
Když nadešel čas, Geordoar převzal vládu. Poučil se z chyby své matky a nevěstu si hledal sám. V té době žila v Eldamaru Ennir, žena opředená mnoha tajemstvími. Zprvu vyznávala černou magii. Když si uvědomila její moc a nebezpečí v ní skryté, zalekla se jí a odvrátila se od síly zla. Corellon ji pomocí zvláštního znamení povolal do chrámu jako jednu ze svých kněžek. V chrámu sloužila několik let a opustila jej po boku krále. Ačkoliv rada i většina obyvatel Eldamaru oba varovala, Geordoaar si Ennir vzal za ženu. Strach byl ukolébán dlouhou dobou, kdy se vše zdálo být v pořádku a královský pár povil syna Allorna a dceru Rondill. Avšak zvěsti, které předpovídaly utrpení Ennil poznamenané černou magií, měly dojít naplnění. Rondill zemřela smrtí, kolem které bylo spoustu nejasných událostí. Ennil utekla zpět pod ochranu Corellonova chrámu ze strachu o své druhé dítě, Allorna. I král opustil pro jistotu své místo, aby město mohlo nadále rozkvétat.
Nástupcem se mu stal právě Allorn, muž toulavé duše. Nejoblíbenější činností mu bylo sezení pod hvězdným nebem, a tak i městu nastalo zatím nejklidnější období. Vyvolenou se mu stala Isley. Stejně jako on, i jeho žena byla duchem neustále u hvězd. Jejich manželství zůstalo nenaplněno. Po smrti Allorna stal se králem starší bratr královny, Endras, se svou ženou Iraand. Na trůn dosedl již stár a jeho povaha byla velmi mírná. Hlavně ve vztazích s lidmi dělal mnoho ústupků, až lidé zabrali velkou část území elfů.
Pro město bylo takřka vysvobozením, když vládu převzala jejich dcera, Geleath. Za muže si vzala vůdce stráží Eldamaru Antaana. Rozhodování nechala na něm a on postupně získal zpět veškeré území, které ztratili v předchozím období, a to bez násilí. Menší skupinka orků však přepadla královu družinu a král padl. Nyní královna Geleath drží smutek. Avšak až období smutku skončí, královna se ujme moci. Následníkem trůnu bude pravděpodobně její dítě, neboť královna je nyní v požehnaném stavu.
http://nd.blog.cz/e/erin.blog.cz/obrazky/28968219.jpg