Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 4.5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
[RP] Tzir'Ular - dobývání města
#1
Další den. Další bitva. Další zával. Od doby, co jsem našla cestu do odlehlého drowího tábora naše malá skupinka otroků odkopala tolik kamení, že bychom z toho vystavěli nový Tzir’Ular. Ale neztěžuju si. S každým odkopaným kamenem a s každým mrtvým nepřítelem se dostáváme blíž k našemu cíli. Den po dni se z malé skupinky přeživších otroků stává efektivní bojová jednotka. I ten budižkničemu Kop’hyn už prokázal svoje schopnosti.
Když jsem se před několika desetidny vypotácela z tunelů, myslela jsem si, že mě všechno štěstí opustilo. Že jsem nadobro ztratila vrtkavou přízeň Pavoučí královny, ale nyní chápu, že tohle je má šance vrátit se zpět na vrchol. Podle všeho jsem možná jediná žijící Llothina kněžka široko daleko kromě kněžek vládnoucího rodu. Drowové v táboře se ke mně chovají s respektem, která kněžkám náleží. Kromě toho parazita I’lhary’na. Ale to mě netrápí. Je to jen muž. A i když v tuto chvíli má to štěstí, že může těžit z postavení svého rodu, došli jsme mezi sebou ke shodě, že ten čaroděj se nedožije dalšího roku.
Drowí společnost je krutá. Kdo se nepřizpůsobí, zemře. Ale zdá se, že my jsme se přizpůsobit dokázali. Třebaže naší jedinou obživou v tuto chvíli jsou všudypřítomné krysy. Jeden z přeživších drowů, kouzelník jménem Ilztaf’ein, si nějakým způsobem dokázal získat důvěru Ul’Faeruka. Stal se vůdcem naší skupiny. Dostává informace od vládnoucího rodu, má privilegia, která nikdo z nás nemá. A musím uznat, že je na muže celkem schopný. Třeba v budoucnu bude ještě užitečný. Dokud bude vědět, kde je jeho místo. Nenechám si rozkazovat od žádného muže.
V severních tunelech jsme narazili na zával, který se nám doposud jako jediný nepodařilo prorazit. Za závalem se pohybují drideři a kamennou zeď pečlivě hlídají. Ale zároveň to znamená, že už nejsme daleko od města.
Znechuceně jsem se podívala na opečenou krysu před sebou. Už to nebude dlouho trvat a znovu dobudeme město. A pak toho zmetka ze Sorcere udávím tou největší krysou, kterou najdu…
Odpovědět
#2
Už je to několik desetidnů co jsem se vypotácel z tunelů podtemna. Byl jsem okamžitě zařazen k otrokům rodu Ylen'zres's. Dařilo se mi do té doby unikat podivuhodnou náhodou a štěstím nebezpečí v Podtemnu, jenže drowí společnost je krutá a pro slabochy zde není místo. Kdo se nepřizpůsobí, zemře. Dali z nás dohromady jednotku, která se z bandy otrhaných uprchlíků během dalších bitev změnila v efektivní bojovou jednotku. Moje vrozené magické schopnosti byly převálcovány zkušenějšími mágy a dobrovolně jsem se chopil luku. Jeden z mágů se jménem Ilztaf'ein dokázal zaujmout vyšší autority a stal se vůdcem naší skupiny. Nemám ho rád. Jeho výbuchy vzteku jsou nebezpečné, hlavně pro mě. V jednom z nich mi vyřízl do kůže na hrudi své jméno. Jednoho dne se pomstím. Já a drowka Ria jsme byli přiřazeni pod velení Erthrysyna, nově jmenovaného Drada'quartha Melee Maghtere. Vypadá jako férový (ale přísný) velitel. Naše práce je čištění chodeb podtemna a prokopávání závalů. Jediný dosud neprokopaný zával na severu zanedlouho padne, a jedinou překážkou k průzkumu bude několik Driderů zasypávající nás šípy a kouzly.
Odpovědět
#3
Ze dnů lovce a krotitele zvěře...

Další den a další den v tunelech. Měl jsem štěstí, není tomu dávno, když jsem hladový a omlácený vyšel z tunelů do pevnosti Tzar. Byl jsem rád že žiji, avšak můj pocit radosti vystřídala bolest. Nebyl jsem ničím, byl jsem otrokem rodu Ylen’zres’s a tento fakt jsem mohl mnohokrát pocítit ať už od samotného Ul'Faeruka, kterému jsem zrovna moc dobrý pocit neudělal, tak mého nadřízeného Ul’Saruka, který si však pomalu všímá mých schopností. Přece jen už jsem Drada’quarth a nejenom to… Už velím i svému oddílu.

Udělal jsem tichý posunek zvířeti vedle mě. Byla do hlubinná šelma, které jsem dal jméno Barra, jak vhodné jméno. Ochočil jsem ji teprve nedávno, ale už mnohokrát ukázala své služby. Klekl jsem si a přimhouřil oči, uviděl jsem tepelnou stopu, která se třepotala nad zemí. Zabij! Křikl jsem a Barra vystřelila vpřed. Byl to šprček, otravné stvoření…

Vrátil jsem se zpět k myšlenkám, které mě poslední dobou trápily. Jsem velitelem oddílu… Mám z otroků, tedy z otroka vytrénovat vojáka. Jednoho jsem totiž už poučil jak způsobům, tak i technikám boje. Myslím, že se jmenuje Kop’hyn, dlouho byl otrokem, avšak v poslední době prokazuje svoji cenu. Má potenciál, avšak… Pokud začne být až moc dobrý… Mno… jeden šíp vedle a nebo oznámení nehody.
Včera jsem byl na další nebezpečné výpravě do tunelů, samotný Ul’Saruk mě pověřil, abych s Kop’hynem prozkoumal zával, který nás zdržuje od dalšího postupu. Hned zezačátku nás překvapili drideřští dělníci, který však proti nám neměli šanci. Takto to chvíli pokračovalo, až jsme se nakonec dostali až k samotnému závalu, který byl jen pár kamenů od prolomení. Ztuhla mě krev v žilách, vždyť za tím závalem je mnoho jednotek Driderů! A už to nejsou jen dělníci, podle našich špehů, jsou tam i jejich lučištníci a ba co víc, možná i něco horšího.
Tato zpráva se samozřejmě také nelíbila Ul’Sarukovi…


Ohledně přátel v podtemnu, nikdy bych neřekl že bych mohl najít přítele v ženě, každopádně už se tak stalo. Pokud nic víc, tak ji alespoň respektuji, je členkou Sorcere a už mnohokrát jsme spolu čistili tunely. Aviana… každopádně mnohem důležitějším přítelem, pokud se tedy dá tak nazývat je Mael’zar Ilzta’fein. On byl první koho jsem uviděl, když jsem potlučený přežil tunely, Věří mi a já jemu také, jeho silná magie a velení výprav mu zajistila silné postavení. Měl bych se ho držet co to půjde.


Přiložené soubory Miniatury
       
Odpovědět
#4
Počátek

   Už to bude nějaká doba od toho okamžiku, kdy jsme byli nuceni opustit Tzir'Ular kvůli nepokojům, které tam vyvrcholily. Nevím, jestli to byla smůla, nebo štěstí, ale vydal jsem se s menší skupinou drowů tunely, které nás vyvedly u pevnosti Tzar. Byl jsem to já Ilztaf'ein, Aviana a Erthrysn. Ostatní jsme nechali za sebou, zdržovali nás. Avšak, jak se ukázalo, tak přeci jen svoji cestu do pevnosti Tzar zvládli později také. Budižkničemu Kop'hyn, služebnice Lloth Shi'nayne a další budižkničemu Ria. Každý z nás byl nikým, ničím. Byli jsme (někteří z nás stále jsou) pouhými otroky rodu Ylen'zres's. Dříve, či později jsme se vypracovali alespoň na nějakou pozici nad otrokem. 

   První byla Shi'nayne, která se sice chová jako kněžka, ale ve drowí společnosti je momentálně vnímána jako akolytka. Možná, by ji to Yathtallar měla připomenout. Ostatně právě ona nechala zbičovat Erthrysna jen kvůli tomu, že si neuvědomil jednu drobnost. Považovala to za lež a nechala jej zbičovat před nastoupenou osádkou pevnosti Tzar. Co se týče Shi'nayne, tak jsem zvědavý, kam vysoko se až dostane a abych řekl pravdu, zvažoval jsem, že bych se s ní nějakým určitým způsobem spojil. Kdybych řekl, že mě tahle myšlenka napadla jen obrazně a ne doslovně, tak bych lhal. Myslím si, že by obdivování jejího těla stálo pak za následné zbičování.
   Aviana, ach ano ona. V současné době Zhaunin Sorcere. Ačkoliv je o hodnost pode mnou, tak ji považuji za rovnocennou. Troufám si tvrdit, že nejsilnější článek naší skupiny tvoříme právě my dva. Doufám, že jsou si toho ostatní vědomi. Pokud to takhle půjde dál, což doufám... tak ji chci mít na svojí straně, až budu v Sorcere stoupat výš.
   Erthrysn, Drada'quarth Melee-Maghtere. Byl to jediný muž, který ve stejný okamžik vyšel z tunelů. Věděl jsem, že ho musím dostat na svoji stranu. Ani jsem se nemusel nijak snažit, šlo to víceméně samo od sebe. Ví, že jsem silnější a vládnu jistou mocí, ať už magickou nebo postavením. Musím uznat, že taky není k zahození, dokázal ochočit hlubinnou šelmu a začíná pomalu ale jistě vládnout kuší. Navíc z nás momentálně zastává nejvyšší funkci v Melee-Maghtere. Další jasná volba, držet si jej na svojí straně.
  Kop'hyn, otrok, odpad, Rothe. Všechna tato oslovení jej až do nedávné doby provázela. Nyní je Sargtlin v oddíle Erthyrsna. Jediný jeho problém je v tom, že neví, kdy má držet hubu a kdy má mluvit. Několikrát už jsem jej na to upozornil svým bleskem a ohněm. Doufám, že když se stal členem akademie, že se tak začne patřičně chovat. Vážně nemám čas na to, abych vychovával nějaké Sargtliny. Doufám, že se o něj jeho nadřízený postará. Na druhou stranu, začíná být celkem užitečný, bude jen dobře, když my - bývalí otroci budeme spolu silní. Jen musí vědět, kde je jeho místo. Pokud na to zapomeneme, milerád opět zkrášlím jeho tělo.
  Ria, osobně ji říkám "Rothe, co neumí mluvit." Nenapadá mě, co bych o ni napsal. Nemluví, plete se pod nohy a je naprosto zbytečná. Erthyrsn ji má na starost, vážně mu to nezávidím.

Co se týče našeho poslání samotného, nemohu o něm moc mluvit, natož o něm psát. Vzhledem k mému postavení, si začínám pomalu ale jistě získávat jakousi oblibu u Ylen'zres's. Samotná Yathtallar si mě zavolala na... "hraní" Můžu říct, že jedna z pozitivních věcí bylo to, že jsem neskončil na obětním oltáři. Budu muset jít, čeká mě další tzarská patrola. Od té doby, co se začali z tunelů rojit drideři, tak je to tady snad ještě horší, než když jsme přišli.

M'elzar Ilztaf'ein
Odpovědět
#5
Z myšlenek lovce a krotitele zvěře

Další den v tunelech, už ani nepočítám na kolika patrolách jsem v rámci Melee-Maghtere byl. Má to však svoje výhody, zlepšuji se ve svých schopnostech každý den, už nějakou dobu jsem se snažil plně ovládnout novou kuši a dnes se to konečně podařilo. Samozřejmě není to dokonalé, budu si na ni muset zvyknout. Při cestě v tunelech jsem našel další hlubinné zvíře. Barra mi pomohla a netrvalo dlouho a nové zvíře našlo moji důvěru. Jsem zase o něco silnější, jsem zvědav jak se mi je podaří zvládnout.

Kop'hyn... je sice užitečnější a už taky něco dokáže zabít, ale jeho vychování a poslušnost... škoda mluvit. Nejen, že uráží M'elzara, ale i samotného Ul'Saruka! Bude muset být potrestán...

Hlášení Erthrysna Drada'quartha Melee-Maghtere

Brána pevnosti Tzar byla napadena početnou skupinou Driderů. Stráž Melee-Maghtere společně se mnou a mým oddílem bránili bránu, přes kterou přelézali dělníci driderů, za nimi nás odstřelovali jejich lučištníci. Poslal jsem Sargtlina, aby uvědomil Ul'Saruka o situaci. Netrvalo dlouho a sám Ul'Saruk se ujal vedení obrany brány Tzar. Bitva to byla krvavá, měli jsme na naší straně ztráty a vlny nepřátel nekončili. Otevřít bránu! slyšel jsem vykřiknout Ul'Saruka, zatímco já jsem vybíral jeden cíl za druhým. Vojáci Melee-Maghtere včele s Ul'Sarukem provedli protiútok. Hned se kolem nich uzavřel kruh nepřátel a já se snažil střílet na hrozbu, ve slepých úhlech našich jednotek. Bylo to zoufalé, situace se nijak nezlepšovala a Ul'Saruk vydal rozkaz k zavření brány. Byl to zmatek, vedle mě stál Kop'hyn, který kvůli bitevní vřavě neslyšel mé příkazy, dostal jsem se přes něj a vydal se k mechanismu brány. Bylo však pozdě, nepřátele se dostali dovnitř! Nastal zmatek a chvíli trvalo než jsme znovu obnovili naši řadu a zatlačili dridery k ústupu.
Na nohou nás zůstalo jen čtyř, Ul'Saruk vydával další rozkazy, ale já jen otupěle sledoval mrtvá těla příslušníků Melee-Maghtere smíchaná s mnohem početnějšími těly driderů. Bylo to vítězství, avšak za jakou cenu?


Přiložené soubory Miniatury
   
Odpovědět
#6
OOC: Chybí zápisy minimálně ze tří událostí, bylo by vhodné to doplnit.
Zaprvé dostanete odměnu za RP zápis = za podílení se na zapisování historie Dějové linie.
Zadruhé ostatní hráči (ať už drowové, nebo ne) si mohou přečíst, co tam zrovna provádíme.
Odpovědět
#7
"Vstávej, špíno. Máš práci."
Ze spánku mě vytrhl hrubý hlas. Tak se probouzím do každého nového dne. Den? Nebo noc? Jakoby na tom v tomhlee proklatém světě bez slunce záleželo. Naprosto jsem ztratila pojem o čase. Nemohlo to být déle, než několik desetidnů, co naši karavanu poblíž hranic Eldarionu přepadli drowí nájezdníci. Pobili všechny. Všechny mé přátele nelítostně zmasakrovali. Nechali naživu jen mě. Kéž bych tehdy mohla zemřít se svými bratry pod otevřenou oblohou.
Beze slova jsem se posbírala a sebrala jsem ze země svou motyku. Za každou cenu jsem se pokoušela zůstat klidná a vyhýbat se pohledu drowa, který pro mne dnes přišel. S trochou štěstí si za to vysloužím jen několik kopanců, než ho přestanu bavit. Mé rány se hojily jen velmi pomalu a s každým dnem jich spíše přibývalo, než ubývalo. Mé oči si už pomalu přivykly na temnotu, která mne neustále obklopovala. Ale byla bych raději, kdyby se tak nikdy nestalo. Kam se jen podívám, vidím jen bolest... a smrt. Nevím, jak dlouho budu schopna tohle všechno ještě snášet. Tolikrát jsem přemýšlela, že bych ukončila svůj život sama. Kdo by mi mohl mít takové situaci v mé situaci za zlé? Ale Corellon si váží života. Vzít si život by bylo mrhání tím nejvzácnějším darem, který od bohů dostáváme. Ale jednoho dne, až má vůle naprosto vyprchá, se zpronevěřím Corellonově vůli a ukončím své trápení. Snad mi to odpustí.
Nikdy bych nevěřila, že v tomto temném světě najdu alepsoň jiskřičku světla. Jistý drow jménem Kop'hyn, jeden z těch, kteří přepadli náš tábor, mi ukázal vlídnou tvář. Není jako ostatní. A přestože nezná význam slov, jako přátelství, nebo soucit, zdá se, že se z jeho srdce tyto pocity ještě docela nevytratily. Jen se bojím, že ostatní drowové už něco tuší a obrátí tyto city proti němu. A proti mě...
Odpovědět
#8
Shrnutí několika posledních desetidnů ze zápisků Kop'hyna

1. Návrat do Tzir-Ularu

Vše jde poslední dobou dobře. Daří se nám čistit tunely, a všichni jsou v očekávání velké výpravy na znovudobytí Tzir-Ularu. Já a Drada'quarth Erthrysn jsme posílání na patroly v tunelech. Jediné co stojí mezi námi a městem jsou drideři. Hodně driderů. Bude to lítý boj.

Další zápis je o několik hodin starší

Je to za námi. Dostali jsme se do města. Dlouho očekávaná akce dopadla dobře. Vyrazili jsme ve skupině ve složení Ria, já, Erthrysn, Shi'nayne, Aviana a Ilztaf'ein skrz tunely směrem k poslednímu závalu. Nevím jak, ale drideři byli opravdu všude. Podařilo se nám probít se skrz až ke zdi poblíž Tzir-Ularu střežené několika příslušníky Melee-Magthere. Pak už to bylo relativně snadné. Do města jsme se ovšem dostali až později, po proslovu Ul'Saruka, protože zával musel být odstraněn ze strany města po vyčištění ostatních tunelů od potvor.

3. Nájezd na vesnici

Několik dní po příchodu do Tzir-Ularu

Čeká nás speciální úkol. Půjdeme se podívat na povrch, podle všeho by mělo jít o průzkum. Docela mě překvapuje, že míříme na povrch všichni, a v plné polní. Průzkum bychom zvládli i jen já a Drada'quarth. Ovšem, na mě není rozhodovat. Máme se připravit pro možnou konfrontaci s nepřítelem. Uvidíme co se z toho vyklube...

O několik hodin později

Vrátili jsme se z průzkumu na povrchu. Začalo to výstupem na povrch skrz starý tunel. Přesunuli do malé osady. Překvapení ovšem bylo, že osada (spíš pár chatrčí) byla obydlena ozbrojenými povrchovými elfy. Na rozkaz Ilztaf'eina jsme zaujali pozice na protilehlých koncích vesnice a zaútočili současně. Několik elfských válečníků se nám postavilo na odpor, ovšem proti vycvičené drowské jednotce neměli šanci. V osadě jsme po našem bleskovém útoku narazili na elfku beze zbraně, která se choulila k jedné chatrči. Mágové do ní pustili několik blesků a prozradila nám, že elfové jsou součást karavany mířící do nějakého města. Neměla možnost se bránit. Nevím proč, ale chtěl jsem jim zabránit aby jí ubližovali. Kdyby držela meč je to něco jiného, ale bezbranné bych neublížil. Dali mi za úkol ji spoutat a vést do Tzir-Ularu, jako naši zajatkyni. Opatrně jsme ji spoutal a vedl za sebou abych jí pokud možno neublížil. Ovšem, Mel'zarovi se nelíbilo jak s ní zacházím a provaz mi vytrhl a dovlekl ji násilím do malé cely poblíž farem. Tam jsme ji prozatím nechali...

3. Elfka

Zápisek starší o několik dní

Ta elfka co jsme zajali se jmenuje Ellaine. Dostal jsem od Ilztaf'eina, kterého mezitím povýšili do hodnosti Faern za úkol ji hlídat. Pracuje na obdělávání malého kamenitého políčka poblíž její cely. Trochu jsem se s ní seznámil, a překvapilo mě, že vůbec nevypadá a nechová se tak, jak jsou elfové z povrchu vykreslováni. Je nám vydána na milost a nemilost, a ostatní toho často zneužívají. Nevím co si o tom všem mám myslet. Nechci jí ublížit, i když nevím proč. Ona tomu říká soucit.
Odpovědět
#9
Z myšlenek lovce a krotitele zvěře

Je tomu už několik dní, co jsem se já, jako Drada’quarth Melee-Maghtere, dostal do TzirUlaru. Pamatuji si přesně ten den, kdy nás zavolal k nástupu Ul’Saruk, který pronesl řeč o našem postavení, o našem postupu, který jsme do teď udělali, ale hlavně to co nás čeká.
Naše skupina měla za úkol vyčistit chodby od driderů a tím umožnit přístup do samotného TzirUlaru. Byl to zatím ten nejtěžší úkol, který jsme zatím dostali, postupovali jsme pomalu, driderů neubývalo a mě docházely šipky. Moje zvířata už byla unavená a věděl jsem, že i zbytek skupiny byl na dně svých sil. Když tu najednou jsem uviděl stvoření, které mi zlepšilo náladu. Byl to pavouk! Ne jeden, dva, tři čtyři! I ostatním ze skupiny se ulevilo, chvilky jsme setrvali na místě, než Ilzta’fein poručil, abychom pokračovali. Netrvalo dlouho a dorazili jsme k samotnému TzirUlaru! Nemohl jsem tomu uvěřit, dobití, unavení a zakrvácení jsme producírovali městem, ostatní občané a hlavně stráže melee-maghtere, na nás hleděli jako na otroky ze spodních částí města. Měli jsme však další důležitou úlohu, na kterou nás Ul’Saruk upozornil. TzirUlar je znám svojí přísností na dokumenty, proto jsme tedy vyrazili na úřad, kde jsme si zařídili občanství…

Erthrysn hleděl na vývěsku, na které byly rozepsány patroly pro jednotlivé členy Melee-Maghtere. S ušklíbnutím našel svoje jméno a vydal se do východní částí tunelů. Musel vybít svůj vztek, nebyl tomu ani den, kdy se svým oddílem a ostatními členy ze staré skupiny z pevnosti Tzar, se vydali na první výpravu na povrch. Úkol byl jasný, vyvraždit elfskou vesnici na povrchu a vzít zajatců, kolik to jen půjde. Byl natěšený, doufal, že díky tomu dokáže svoji hodnotu, jak Melee-Maghtere, tak i rodu Ylen’zres‘. Jenže to byl omyl! Veškerou zábavu dostala na starost jen AVIANA! On a Kop’hyn měli na starost jedinou přeživší z celé osady, kterou následně dovlekli do podtemna, aby se stala otrokem rodu. Nevěděl a ani nechtěl vědět, co s ní jeho rod chce udělat.


Přiložené soubory Miniatury
   
Odpovědět
#10
*Ležíc v posteli přemítala si drowka v hlavě myšlenky, co vše se za několik posledních týdnů stalo* 

Já pitomá Rothe... co jsem si jen myslela, byla jsem naivní že se ten rituál povede a že získám jeho moc..., ale tohle jsem nečekala, vše dopadlo nejhůř jak mohlo.
Nechala jsem se až moc zlákat mocí a zaplatila za to vysokou cenu. Kdybych, ale dokázala toho démona zkrotit a ovládnout i samotná velekněžka by mi ležela u nohou, ale to je fuk, teď jsem zase na začátku a dlouho budu.
Ten zmetek mi vzal většinu mé moci, div mne to nezabilo, byla jsem několik dní mimo, když jsem se probudila, byla jsem neznámo kde v tunelech, naštěstí jsem cestu ven našla celkem rychle. Bohužel, dále už to nešlo tak lehce, byla jsem vydána na milost rodu Ylen'zres's, rychle jsem si uvědomila že ve své situaci si nemohu dovolit vyskakovat. Kdo by to byl řekl, dokonce jsem se "zpřátelila" s dvěma drowy. Bohužel po mne dorazila už jen samá pakáž, kromě té kněžky, která si až moc vyskakovala na Ul'Faeruka. Následující týdny byly dost vysilující, snažila jsem se hlavně co nejrychleji získat zpět svou moc, ale přehnala jsem to, až moc jsem přepínala své fyzické a psychické limity a tím se nakonec akorát zbrzdila, musím teď opatrněji, mé tělo je teď velmi citlivé na magii, když jsem byla nedávno na povrchu, rychle mne rozbolela hlava, ve vzduchu bylo cosi divného... nepříjemného...
Když jsme se vrátili, zpět tekla mi krev z nosu... naštěstí nikdo si ničeho nevšiml. Teď mi nezbývá nic jiného než pomalu nabrat zpět svou moc a časem... časem znova zkusit to co naposled selhalo, sice bude obtížné získat některé přísady, ale tentokrát už se to povede, půjdu na to jiným, brutálnějším způsobem...
Když přemýšlím o brutalitě, ráda bych vykuchala toho Rothe, Kop'hyna, ta špína je ostuda Melee a navíc mu nezapomenu to co si ke mne dovolil...

*Drowka se zvedla z postele a pohlédla do zrcadla*
"Hmm, stejně ho vykuchám, i kdyby mne to mělo stát 50 ran bičem..."
*Otočila se směrem ke dveřím a odešla*
RP zápisky na fóru neslouží jako informace pro Vaše herní postavy, které pak zneužijete ve hře.
Odpovědět



Skok na fórum: